pátek 12. září 2014

Co mi (ne)pomohlo při hledání práce - moje tipy

Ahoj. Jak už napovídá název, dnešní článek nebude o kosmetice. Včera mě napadlo, že bych mohla zkusit napsat článek o hledání práce, protože si všímám, že mnoho mladých lidí (včetně blogerek) je bez trvalého zaměstnání a nedaří se jim uplatnit se na trhu práce. I já jsem byla vloni déle než půl roku na pracáku. Samozřejmě to nebudou žádné převratné myšlenky, které ještě nikdy nikoho nenapadly, přesto si myslím, že by mé tipy mohly být někomu přece jen užitečné :-)

Co mi tedy při hledání práce pomáhalo a co ne?

ANO
  • spolupracovat s úřadem práce
Je mi jasné, že je to všeobecně nepopulární instituce, a že mnozí jsou přesvědčeni o tom, že kdyby neexistovala, bylo by na světě lépe. Já si ale stěžovat nemohu. Vlastně díky tipu od mého poradce na pracáku jsem získala své nynější zaměstnání. Nikdy se mi ani nestalo, že by na mě byli na pracáku nepříjemní, nebo mě nutili chodit na pohovory na úplně jiné pozice, než na které mám vzdělání či dovednosti. Vím, že se to děje, a dovedu si představit, jak je to otravné, ale zkrátka mně spolupráce s ÚP vyhovovala. 
 
  • sledovat sociální sítě
Mně se vyplatilo sledovat statusy svých přátel na Facebooku. Občas se tam objevila zajímavá nabídka typu "pracuji tam a tam a hledáme do svého týmu nové kolegy". Dostala jsem se takhle přes kamarádku na pohovor do docela prestižní firmy. Sice jsem nakonec práci nezískala (požadovali, aby se nový spolupracovník vyznal v Praze a byl aktivní řidič), ale za pokus to určitě stálo a byla to dobrá zkušenost.
 
  • osobně kontaktovat firmy
Chápu, že je pohodlnější poslat někam e-mail s životopisem, ale to podle mě není moc efektivní. Samozřejmě jsem to taky zkoušela, ale jestli mi paměť slouží dobře, nikdy se mi nedostalo žádné odpovědi. Zato když jsem obcházela vybrané firmy osobně, vždy jsem se hned dověděla, na čem jsem, případně jsme se domluvili na pohovoru, dostala jsem kontakt přímo na vedoucího atp. Sice jsem nakonec tímto způsobem práci nenašla, ale myslím si, že je to rozhodně dobrý tip. Nejdřív mi připadalo trapné se chodit "vnucovat", ale pak jsem si řekla, že tím nemůžu nic ztratit, maximálně získám. No a když se uvedu špatně, nebo se tam budu cítit nepříjemně, nic mě přece nenutí  se tam vracet - ty lidi už nikdy nemusím vidět.
 
  • ptát se přátel a známých
To je klasický způsob, který při hledání práce využívá asi každý. Nikdy nevíte, jestli náhodou kamarádka nemá kamaráda, který zrovna shání do svého obchodu prodavačku nebo do hotelu recepční.
 
  • využít čas, kdy jsem bez zaměstnání, k nějaké činnosti, nesedět jen doma
Já jsem se věnovala práci na sobě pod vedením kouče a pokračuji v tom až dosud. Nikomu to samozřejmě nenutím, můžete na sobě pracovat i tak, že začnete třeba pravidelně cvičit, učit se angličtinu, nebo si uděláte rekvalifikační kurz. Fantazii se meze nekladou :-) Důležité je neusnout na na vavřínech a nezpohodlnět. 
 
 
NE
  • vytvořit si jeden univerzální životopis a rozesílat ho na všechny strany
Tuto chybu dělá spousta lidí a dělala jsem ji i já. Pak jsem si představila samu sebe na pozici personalisty a zeptala jsem se - zaujal by mě životopis, ze kterého přímo čiší, že uchazeči o práci je úplně jedno, kde bude pracovat, a jde mu jen o to, nějaké to zaměstnání najít? Plus další věc je motivační dopis. Zaujal by mě někdo, kdo napíše motivační dopis stylem "Dobrý den, já jsem Franta Novák a chtěl bych u vás pracovat. V případě zájmu mě kontaktujte." Samozřejmě nezaujal. Proto jsem si vytvořila životopis úplně nový, a když jsem kontaktovala firmy, vždy jsem napsala originální motivační dopis.
 
  • nezjistit si nic o firmě, do které jdu na pohovor
Zažila jsem skupinový pohovor, kam přišel jeden mladý muž a o firmě nevěděl vůbec nic. Před pohovorem byly zaslány uchazečům instrukce a podrobné informace o náplni práce, pracovní době, místě výkonu práce atd. No a onen mladík se během pohovoru přihlásil s tím, že vlastně ani neví, jaká by byla pracovní doba a co by bylo náplní práce. Samozřejmě to na personalistu negativně zapůsobilo a mladík práci nedostal. Myslím si, že když jdeme někam na pohovor, určitě bychom si měli zjistit aspoň základní informace o té konkrétní společnosti.
 
  • hlásit se na pozice, které neodpovídají mému vzdělání a praxi
Naprosto chápu, že když je člověk dlouho nezaměstnaný, tak by šel i na kasu, nebo zametat ulice, jen aby měl práci a příjem, jenže podle mých zkušeností zaměstnavatel dá obvykle přednost uchazeči, který má na danou pozici vzdělání nebo ještě lépe - praxi. Čili když třeba máte čerstvě vystudovanou ekonomku a jdete na pohovor na pozici asistentky prodeje v obchodě s oblečením, dají obvykle přednost někomu, kdo je buď vyučená prodavačka, nebo na této pozici minimálně několik let pracoval. Netvrdím, že je to tak všude, výjimky jsou samozřejmě možné, ale co se týče mých zkušeností, tak to takto bylo. 
 
Napište mi, jak jste získali svou současnou práci, ráda si to přečtu :-) Ještě by mě zajímaly vaše zkušenosti s úřadem práce - jsou pozitivní nebo negativní?

9 komentářů:

  1. Ja nejak problem nemela s hledanim, na urad jsem nastesti ani nemusela. Davala jsem si inzeraty na netu, odpovidala na ne...nabidek bylo docela dost, jen si obcad nekdo myslel, ze budu delat temer zadarmo, nekdo mi osobne nesedl. Delam chuvu, takze i osobni sympatie jsou dulezity.
    Jak jsem psala, nabidek docela dost a volaji mi i ted po dvou letech, kdy to neni aktualni :D Doufam, ze ani priste nebude problem.
    Giveaway

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, to chápu. Práce chůvy je potřebná pořád :-)

      Vymazat
  2. Já byla na pracáku 1,5 měsíce (podotýkám, bez vysoké školy a jakékoliv předchozí praxe), a na závěr jsem si mohla vybrat ze 3 firem. Z pracáku se mi za tu dobu neozvali ani jednou, takže bohužel s nimi nemám žádné zkušenosti. Tím, že jsem byla aktivní a hledala na všech možných portálech volná pracovní místa, a rozesílala životopisy (stejné), povedlo se mi to :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ses uplatnila rychle, gratuluji :-)

      Vymazat
  3. Spolupracovat s úradem práce, to se mi líbí nejvíc, jelikož sama na něm pracuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, vážně? :-)) A jak jsi tam spokojená?

      Vymazat
    2. Jsem a moc :) před tím jsem byla na sociálce a tam nic moc :/

      Vymazat
  4. Původně jsem chtěla psát jiný komentář, ale musím s tvými tipy souhlasit. I když mně teda moc Úřad práce nepomohl, spíše sama jsem chodila se ptát na práci, ač s jedním životopisem. Bohužel, vše nedopadlo.. Ale pak mi pracovnice úřadu nabídla podepsat dotace a hned bylo lépe, v den, kdy se mi ozvali z firmy, kam jsem se šla zeptat, mi volala i pracovnice, že má pro mě nabídku práce... Bohužel už bylo pozdě, neboť u té firmy jsem podepsala smlouvu a pracuji tam už měsíc. Každopádně nemůžu říct, že by byla ošklivá, apod. Když se chce, každý práci najde, jen to chvíli potrvá a asi opravdu musí zkoušet vše, pokaždé jiný životopis, teď lituji, že jsem nebyla více akční, kreativní.. Třeba příště :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, že ses podělila o svou zkušenost :-) Třeba v té firmě budeš spokojená a už žádné příště nebude :-) Každopádně ses poučila a získala novou zkušenost, to se také počítá.

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře, dělají mi radost! :-) Komentáře jsou moderované, to znamená, že se zde objeví až poté, co je schválím. Děkuji za pochopení.